Cestování >
Norsko autem s dětmi >
Brufjellhålene
Brufjellhålene
28.6.2023
Dnešní předpověď počasí je dobrá, takže ráno vyrážíme na výlet k jeskyni Brufjellhållene u pobřeží. Máme to cca 12 km na Parking Brufjell, které je docela velké, zdarma a se záchodem. Zde jsou už značené cesty a mapa, jak se k vrcholu Brufjell a jesky ni pod ním dostat. Zároveň jsou vyznačeny i obtížnosti jednotlivých tras. K vrcholu nejdeme po značené cestě, ale zkratkou, kterou jsem našel na mapy.cz. Odbočka ze silnice byla celkem nenápadná a po chvíli vstupujeme do ohrazené oblasti pro kozy, takže je třeba projít brankou a zavřít. To samé by ale bylo i na značených cestách. Následuje stoupání lesíkem do kopce až se vyjde nahoru, kde jsou už jen skály a nízká vegetace.
Na vrcholu odpočíváme a obědváme. Pak nastupuje na cestu dolů k jeskyni, která je značena jako obtížná (expert). První úsek je ještě celkem rozumný, pak následuje skoro rovinka za kterou už je varovná cedule upozorňující na velké klesání a na to, že jdeme na vlastní nebezpečí. Klesání nás trochu překvapilo a pokud bycho to věděl dopředu, tak bychom tam s dětmi asi raději nešli. Následovala ferata dolů se skobama ve skále. Děti byly ale šikovné a zvádly to - i pětiletá Lucinka, která naštěstí měla natrénováno na dětských hřištích a v lesní školce. Jen jsme šli raději hodně opatrně a jistili každý krok. Za špatného počasí bych cestu nedoporučoval.
K jeskyni se muselo pak ještě jít pár desítek metrů po rovině. Pak jsme si mohli udělat tu krásnou a zajímavou fotku. Jeskyně samotná zajímavá nebyla, byl to jen výklenek ve skále, který zvenčí nevypadal vůbec zajímavě. Rychle jsme udělali fotku a pak odpočívali o pár metrů zpět, kde byly další vodou vymleté výklenky ve skále.
Zpět jsme se vraceli značenou cestou kolem pláže Sandvika, kde byly krásné výlety. Zpáteční cesta k autu měla 3 km a s dětmi nám trvala téměř 3h. Bohužel větší tempo Lucinka nedala.
V Åna-Sira doplňujeme u obchodu Joker vodu. Našli jsme kohoutek, na kterém bylo napsáno, že je to voda pro psy, ale pan prodavač nám ji ochotně načepoval. Tak jsme si pak dělali srandu a sázeli se, kdo bude první štěkat.
Další zastávka jsou domečky pod skalou Helleren i Jøssingfjord, které jsou jen kousek od parkoviště. Místo na spaní jsme pak našli na odpočívadle u cesty a stan stavěli v dešti. Parkovala tu i dvojice němců, kteří se vraceli už po třech týdnech domů a kteří nám povídali o tom jak měli celou dobu sluníčko.