Cestování > Čína > Huang Shan (Žluté hory)

Huang Shan (Žluté hory)

16.6.2007
Vstáváme před pátou hodinou ranní. To je před jedenáctou večer českého času. Docela to jde.. Počasí venku slibuje inverzi. Jdeme opět na snídani, nasedáme na bus, kde po nás chtějí 15CNY, my jim ale říkáme, že pojedeme jedině za 13 - prostě to na nás zkusili. Asi to nebyl tentokrát ten nejlepší bus, protože se ještě trochu motáme po Tunxi a nabíráme na různých místech lidi, než zamíříme do hor. Na autobusovém nádraží v Tangkou, které nás už včera překvapilo svou docela velikou budovou, dáváme batohy do úschovny a před osmou jsme už před branou u východních schodů. Průvodce doporučuje na celý výlet devět hodin. Poslední autobus jede do Tunxi o půl šesté, takže bychom to měli stihnout. Výstup východními schody má trvat dle průvodce tři hodiny, dle Korejce necelé dvě a není tam prý nic zajímavého. Jelikož je teď jasno a za chvíli asi nebude, volíme cestu lanovkou za 65CNY. Jenže teprve po té, co nám utrhli vstupenku do hor, vidíme frontu na lanovku a je nám jasné, že není na chvíli. Podařilo se nám lístky vrátit a za 1:50 jsme po schodech vyšli nahoru s dvěma krátkýma přestávkama. Stoupání bylo pěkné, lidí docela dost, ale jít se dalo dobře. Bohužel se mezitím zatáhlo a modrá obloha je pryč. Na vrcholu se jde hůř, protože chodníky jsou ucpané lidmi. V některých místech musíme jít krokem. Navíc máme trochu problémy s orientací, protože mapa, kterou jsme koupili v Tunxi, je sice hezká, ale moc nesedí názvy s orientačními tabulemi. Takže se raději několikrát ptáme na cestu. Skály kolem jsou zajímavé, ale bohužel viditelnost není nic moc. Od druhé lanovky davy lidí mizí a my šplháme po schodech s více než 100% stoupáním na Heavenly City Peak 1810 m.n.m. Těsně před vrcholem přišlo zajímavé místo - muselo se přejít po úzkém místě se zábradlím, které je děláno pro Číňany - tj. do mého pasu hodně chybí, a na obě strany byl pořádný sráz. Ještě že nemívám závratě ;)

Z vrcholu není vidět kvůli špatné viditelnosti nic moc, ale dobře vidíme, kam budeme muset sestoupit. Cesty tu jsou hodně úzké, ale naštěstí skoro žádní lidé. Před čtvrtou hodinou jsme dole u brány u západních schodů a jedeme busem zpět na nádraží. Vyzvedáváme batohy a chtěli bychom zajít do restaurace pana Hu a dát mu také pohledy Olomouce a Brna, které jsme včera zapomněli na hotelu. Bohužel už ale nemáme moc času, nechceme riskovat a jedeme zpět do Tunxi. Tam nakupujeme vodu a míříme do internetové kavárny, která je jen dvě křižovatky od hotelu. Cena? 2 CNY za hodinu. Zůstáváme tedy dvě a půl hodiny - téměř do odjezdu vlaku, píšeme domů a hlavně zjišťujeme, co dál. Nakonec po konzultaci na ICQ s Jardou, jehož žena je ze Šanghaje, se rozhodujeme prohlídnout si i toto město a dostáváme kontakty na dva hotely a další užitečné informace. Ve 21:48 odjíždíme nočním vlakem do Šanghaje. Hard sleeper - to jsou otevřená kupéčka po šesti na úrovni našich lehátek. Cestuje se dobře, Číňani si dělají i instantní nudle, které zalévají horkou vodou, která je k dispozici.