Cestování >
Norsko a Švédsko vlakem >
Oslo - Bergen
Oslo - Bergen
26.7.2008
Do Osla jsme měli přijet v 8.00, a tak to také bylo:) Protože jsme dorazili přesně načas, podařilo se nám stihnout hned první vlak do Bergenu, který odjížděl v 8.11. Byla to naše první cesta norskou železnicí a my nevěděli, jak je to s místenkami. V jízdním řádu se psalo, že všechny dálkové spoje jsou povinně místenkové, na internetu jsme se dočetli různé názory a zkušenosti cestovatelů, proto jsme se obrátili na průvodčího, který nás poslal do zadního vagonu, kde jsou prý nějaká místa nerezervovaná. Když nám pak kontroloval jízdenky, tak nás upozornil, že místa, kde jsme se usadili, zrovna rezervovaná jsou, ale ukázal nám ještě hezčí u stolečku, která jsou volná. Takže jsme se vezli bez místenek a v podstatě je po nás nechtěli ani jednou za celé tři týdny. Usoudili jsme tedy, že místenky nejsou povinné a pokud je místo ve vlaku, vždy si sednete. Místenky jsme si kupovali jen na noční vlaky, kde jsme chtěli mít jistotu sezení, ale s místem jsme neměli problém ani jednou. A navíc norští průvodčí jsou milí a vstřícní a dá se s nimi v pohodě anglicky domluvit.
Cesta z Osla do Bergenu je považovaná za jednu z nejkrásnějších železnic a je fakt, že bylo pořád se na co koukat - hory, vodopády, řeky, údolí..., prostě žádná nudná cesta. Po osmi hodinách jsme dorazili do Bergenu, začali jsme shánět ubytování.
Oproti původním plánům spaní nadivoko jsme se rozhodli pro kemp. Jednak proto, že příliš vhodných míst jsme nenašli a jednak proto, že Toma při jednom špatném pohybu při sundávání batohů, začala bolet záda. Kempů je v okolí Bergenu asi pět, ale musí se k nim jet autobusem (buď přímo busem č. 900, nebo busem 21-24 do Nesttunu a tam přestoupit na 900; cena je 23 NOK za jednoho), který staví přímo u nich. My si vybrali Branald camp, kde jsme se ubytovali rovnou na tři noci (jedna noc pro 2 osoby a stan 120 NOK).
Pro cestovatele s interrailem je možná i varianta kempu ve Vossu, který je jen necelý kilometr od nádraží a hodinu cesty vlakem do Bergenu. Na to jsme ale přišli pozdě...