Cestování > Norsko a Švédsko vlakem > Rorøs

Rorøs

5.8.2008
Dopoledne jsme podnikli výlet do městečka Rorøs, (3400 obyvatel; kdysi se nazýval Bergstad (město v horách) a těžila se tu měď. Staré město plné stoupajících ulic lemovaných dřevěnými domky si zachovává atmosféru dob dávno minulých a přitom neztrácí nic ze svého družného charakteru, což je živoucí skanzen, památka UNESCO. Já se těšila na krásný dřevěný kostel, který jsem si s Rorøsem spojila, ale bohužel jsem  si místní kostel spojila s jinou mylnou představou. Myslela jsem, že jde o typický dřevěný severský kostel, ale místní kostel (Luteránský kostel z roku 1650 patří se svými 1640 místy k sezení k největším kostelům v Norsku.) je sice známý a důležitý, ale se severskou architekturou nemá nic společného... Prošli jsme si dvě hlavní ulice města Bergmannsgatu a Kjerkgatu a také starou ulici Flanderborg Gate, kde se dochovaly maličké domky horníků s drnovými střechami a chráněné hromady strusky, dříve se tu totiž těžila měď. Oproti našim představám byl Rorøs malé městečko, takže nám úplně stačily tři hodiny, a to jsme se vydali ještě k písečným dunám, které se nacházejí asi 1 km od města.

Už v 15.35 jsme tedy jeli vlakem zpět do Trondheimu, kde jsme měli několik hodin času do odjezdu nočního vlaku. Vydali jsme se tedy ještě do míst, která jsme v Trondheimu neviděli - synagoga, přístaviště. Najít synagogu - prý nejsevernější v Evropě - byl docela oříšek, podařilo se nám to až podle průvodce, když jsme hledali konkrétní číslo domu v ulici. Zvenčí vypadala jako obyčejný světle modrý dům, jedině židovská hvězda na dveřích mohla napovědět. Udělali jsme si malou procházku, na náměstí ještě nabrali vodu a zbytek času přečkali na lavičce před nádražím. Ve 23.35 jsme opět s hodinovým zpožděním vyrazili na konečnou norské železnice - do Bodø.