Cestování > Jižní Čína > Lijiang

Lijiang

28.5.2015
Ráno kolem půl deváté vystupujeme z vlaku v Lijiangu. Počasí je nádherné a ráno je docela zima. Dav, co vystoupil z vlaku nás dovedl na zastávku autobusu, kde jsme ale zase byli bezradní jak se dostat na ubytování. Anglicky nikdo moc neumí a když máme adresu ubytování v čínštině, moc nám to nepomáhá. Jeden taxikář nám nabízí, že nás tam za 40 CN¥ odveze, to se nám ale nechce. Nakonec jeden mladý Číňan se nám snaží pomoci, pomocí mobilu překládá do angličtiny a společně s jeho přítelkyní nám ukazují cestu. Nejprve jedeme busem č.18, pak že musíme přestoupit na č.2 a jsou tak ochotni, že jdou s námi až k hotelu - určitě více než 1 km a pořád se ptají ostatních na cestu a na závěr kousek od hotelu do něj volají. Opravdu neskutečně ochotní. Snažíme se jim dat nějakou odměnu, ale brání se. Měl jsem z booking.com napsanou GPS souřadnici hotelu, ale ta by nás tam nedovedla.

Chvíli odpočíváme na hotelu a pak se jdeme projít do městečka. Za vstup do starého města by se mělo platit 80 CN¥ a tento poplatek se kontroluje při vstupu na hlavní zajímavosti. Náš původní plán byl dnes projít město a zítra udělat výlet na Soutěsku skákajícího tygra a další den ráno vyrazit do Dali. Jenže se úplně dobře necítím - únava a trochu bolí v krku, takže plány měníme a dnes si jen zlehka projdeme staré město a na památky - hlavně na Black dragon pool, který je nejfotografovanější scenérií celého Yúnnnánu - se podíváme třetí den ráno,  kdy by měl být navíc nejlépe osvícen. Poradila nám to tak i průvodkyně Li, kterou jsme potkali v centru a která nám nabízela výlet do její vesnice. Domlouváme se s ní také na třetí den. Dnes nemá žádné klienty, tak nám ukazuje kousek města a vede nás na oběd na známé nudle zpoza mostu. Mirek chce jen nějakou malou porci, protože ho trápí trochu průjem a já dostávám velkou mísu s hodně vařící vodou a k tomu pár mističek s nudlemi, třemi druhy masa, vejcem a zeleninou. Vše se hodí do  vroucí vody a tím se to uvaří a můžu se hůlkama směle  do toho pustit:)

Po obědě nás Li ještě vede do obchodu s čajem,  který jsme si chtěli koupit a ochutnáváme 4 čaje - PU er, zelený s jasmínem, černý s líči, který nás zaujal nejvíce a čaj z růžových květů. Ceny jsou vyšší než jsme čekali a Li tvrdí, že ty čaje jsou ale kvalitní a poctivé, že je tu seženeme i levněji, ale mohou být šizené. Těžko poznat... Mirek nakonec kupuje 50g černého za 90 CN¥, já si to ještě promyslím. Mirek jde s Li ještě na trh kupovat lampion, já už mířím na hotel si odpočinout. Jsou skoro dvě hodiny a pěkné vedro. Večer se pak jdeme znovu projít městečkem a už je příjemněji. Objevujeme irskou hospodu, kterou má Velšan a vyzvídáme od něj cenné rady. Láká nás vyhlídka z kopce - tam je ale nutné mít zaplacený vstup do města a zaplatit dalších 50. No a hlavně takhle navečer už je uzavřeno. O kousek dál ale aspoň pozorujeme západ slunce nad novým městem.

Po setmění podniky v centru ožily a snad v každém někdo zpívá nebo tancuje. Utíkáme rychle z toho hluku pryč někam na večeři. Mirek chce jen holou rýži a mě na jídelníčku zaujalo yačí maso. Sušené, slané nebo v lehce pálivé omáčce? Volím to poslední. Problém je asi v měřítku pálivosti - bylo to dobré, ale neřekl bych, že vím jak to maso chutnalo, zato mě pálí pusa a spousta čili papriček v misce zbyla ;) Mirek jde do irské ještě na pivo, já bych také rád, ale cítím se moc unavený, tak jdu na hotel. Před usnutím ještě zařizujeme lístky na noční vlaky - zařídí nám je přímo hotel.ne