Cestování > Jižní Čína > Moon hill

Moon hill

6.6.2015
Dnešní poslední den v této nádherné oblasti jsme chtěli strávit opět projížďkami po krajině. Půjčujeme motorku a vyrážíme nejprve na Moon hill, který je asi 8 km od Yangshuo. Před odbočením ke vstupu nás zaujala šipka 1,5 km na historickou vesnici, tak se jedeme podívat nejprve tam. Vstupné 20 CN¥ se Mirkovi nechce platit, tak jdu jen já. Asi to za návstěvu nestálo, Lijiang byl mnohem hezčí. Zajímavý byl pohled na staré střechy, řeku a kopce v pozadí, ale ten jsem viděl jen na obrázku, místo, odkud bych měl stejný pohled jsem nenašel.

Vracíme se k Moon hill, platíme 15 CN¥ vstupné a jdeme nahoru. První zastávka je za chvíli v pavilonu, odkud je Moon hill vidět nejkrásněji. Následuje stoupání - samozřejmě po schodech a se spoustou cedulí,  že v horách je cesta prudká apod :) Převýšení je jen asi 200m do 300 m.n.m. Cesta končí pod obloukem a jsou odtud krásné výhledy. Vedle Moon hillu je ještě Velký banyán, za který chtějí 20 CN¥ vstupné a my jej vynecháváme. Jedeme se projet dál do vesnice Puyi a chceme jet cestou přímo odtud. Podle GPS ji nakonec nalézáme. Při tom jsme objevili parkoviště, odkud je krásný výhled na Moon hill a sousední kopce.

Cesta do Puyi nám zabrala asi hodinu, Mirek zastavuje na mostě za vesnicí a chce jet dál. Trochu ho brzdím a opět hledám cestu pomocí navigace. Měla by vést kolem řeky. Myslím, že jsme jeli po správné, ale Mirkovi se to už v jednom místě moc nezdálo a nechtěl po ní pokračovat. Takže jsme se vrátili jak jsme přijeli a po nějaké době zase podle navigace odbočili do krajiny mezi kopce a postupně dojeli zpět do Yangshua. Jelikož už bylo odpoledne, tak se místní už  vraceli z práce na políčkách. Vrátili jsme motorku, Mirek šel na hostel, já ještě naposledy k řece.

Večer jsme měli ve Wadě zaplacenou BBQ party. Bylo nás jen šest a holky z Wady nás zásobily spoustou dobrot. Nejprve jejich výborné hranolky, které si všichni pochvalovali a chtěli recept, pak různá grilovaná masíčka, zelenina, vařená kukuřice až jsme řekli,  že víc toho už opravdu nesníme. Sedíme a povídáme s ostatními cestovateli a čekáme na devátou, kdy by měl jet náš spací bus do Shenzhenu. Ten nakonec jede až v deset, jsme tam jediní Evropani a museli jsme si trochu vybojovat místo. Žádné dečky nebo něco podobného nám nikdo nedal, naštěstí jsme měli něco svého. Jednalo se v podstatě o běžný autobus, který měl jen široké pohodlné sklápěcí sedačky.