Cestování > Peru a Bolívie > Cesta smrti Vyhrejte vstup na cestovatelské 3D promítání

Cesta smrti

8.7.2009

na kole z hor do džungle


Jsme natěšení a plni očekávání, nevadilo nám proto ani brzké vstávání. Opravdu přesně v 7.00 pro nás přišel průvodce a dovedl nás nejdříve do restaurace na snídani, kde už čekali a jedli další spolucestující. Po jídle nás rozdělili do dvou kolektivů a vyjeli jsme na start cesty. Cestovka zajistí opravdu všechno – docela kvalitní horská kola, větrovky, šusťáky, rukavice, helmy; jídlo během dne a kvalitní průvodce. V naší skupině nás jelo asi 20 plus 4 průvodci. Po vysvětlení, upozornění a startovním fotu jsme konečně nasedli na kola a pustili se dolů.

První část Death Road vede po hladké asfaltce a jízda pěkně sviští. Jediné, na co musí člověk dávat pozor jsou auta, kterých tu ale naštěstí nebylo moc. Během asfaltového úseku jsme několikrát stavěli a fotili se (za jízdy I na pokyn: Be happy now. Jump now...). Po kratším úseku po silnici následuje odbočka na původní cestu smrti, kamenitou a štěrkovou úzkou cestu, která se stáčí v serpentýnách a zákrutech spoustu kilometrů až do cíle – Coroica. Myslím, že pro cyklistu, který zvládá svého plechového oře, je tato cesta celkem bezpečná, pro auta a autobusy, které tu jezdily dřív už méně.

Délka trasy je kolem 60 km, většinu cesty člověk nepotřebuje šlapat, ale jen brzdit a řídit kolo. S klesáním se mění I ráz krajiny. Z vysokohorského pásma (4 700 m n. m.) cyklista klesá až do pásma deštného pralesa (1 200 m n. m.), takže tak v půlce jsme všichni začali odkládat vrstvy oblečení, které jsme na sebe nahoře navlékli.

Mně se cesta líbila moc, držela jsem se asi v půlce naší skupiny, která zahrnovala především kluky a sjezd si užívala. Kluci sice tvrdili, že je průvodce brzdil, ale asi věděl, co dělá, protože některé pohledy dolů z příkrých srázů nebyly nic příjemného.

Konečnou bylo městečko Yungas, kde jsme odpočívali a pak nás dovezli do Coroica, kde na nás čekal švédský stůl, sprcha, bazén a dvě hodinky relaxace v příjemném teplíčku. Výlet se nakonec o dost protáhl, protože zpáteční cesta vede po samé trase, tentokrát ale v kolektivu. To už bylo mnohem horší, pohledy dolů mi vůbec nedělaly dobře. Zdržela nás taky mlha, která se vznášela ve vyšší nadmořské výšce. Do La Pazu jsme dorazili za tmy, takže původní plán odjet večer z La Pazu už nepřicházel v úvahu. Vyzvedli jsme si alespoň hned upomínková trička CD s fotkami.

http://peru-bolivie-chile-2006.wz.cz/19den-san-francisco-chairo-coroico-la-paz.html

Bolivian Astrid Tours - doporučujeme
Sagarnaga St.389 almost Illampu St. La Paz, tel.2116756
bolivianastrid@hotmail.com





DSC_0602-01110 DSC_0602-01111