Mirissa

18.3.2013

Vstáváme v 5:30 a vyrážíme k restauraci, kde má na nás čekat tuk tuk, který nás odveze do přístavu. Stíháme i východ slunce - konečně. V přístavu po nás chtěli 75 LKR za vstup, což jsme odmítli, že to je v ceně výletu. V sedm odjíží asi deset lodí na pozorování. Dostáváme snídani - sendvič, rolku, sladký suk a litr vody. Sedíme všichni dole - 20 lidi = plná loď. Nahoru nás pak může jen pár, když už jsme u velryb. Některé lodě ale vypadaly, že toto neřeší a že těch lidí nabraly více.

Velryby vidíme jen zdálky - pouze jak vydechují a slabý náznak těla, žádná ploutev nebo bližší pohled. Jeden z lidí, co se o nás stará na lodi, vybíhá, ukazuje velrybu a ptá se jestli ji všichni vidíme a jestli jsme happy. Jsem strašně happy, holky se zasmějí asi jak jsme se smáli jejich masáži ;) Máme ale štěstí vidět létající ryby a pak jedeme za delfíny, kteří jsou už vidět lépe. Viděli jsme tedy vše naživo v přírodě, ale asi jsme čekali více.

O půl dvanácté jsme zpět u restaurace a zaujaly mě cedule nabízející šnorchlování, potápění, surfování. Voláme si s holkama, které chtějí už dělat jen jeden přesun - do Unawatuny, takže nakonec zůstáváme další den rozděleni. Domlouváme tedy šnorchlování, kde nám pán, se kterým jsme včera domlouvali velryby sliboval, že bychom tam plavali i se želvami. Cena je 2500 LKR za jednoho, což se nám zdá na místní poměry moc, ale moc to usmlouvat nejde - jen na 4500 a ještě jsme pak vyhádali, že to bylo i s dopravou tam. Dalo se zaplatit kartou.

Říkáme si, že jsme blázni - ještě mě nepřestala bolet spálená záda a už zase jdu v poledne šnorchlovat. Večer by to už prý nešlo kvůli zvířené vodě a druhý den ráno se chci potápět. Dali jsme si tričko a nakonec to bylo v pohodě. Jsme odvezeni do Polhena village beach resort (GPS: 05 56' 11.7" N 80 31' 26.1" E), kde se nás ujal kluk, který nám pod vodou ukazoval zajímavé věci - nejprve škebli, která se na dotek zavřela, pak nějakého hada, pak jsme chvilku plavali a koukali, až prohlásil, že jdeme na ty želvy. Dlouho se mu ale žádnou nedařilo objevit, tak vylezl na kámen a po chvíli mně ukazoval, kam mám plavat. Najednou se přede mnou jedna mihla, jenže když jsem se jí snažil pronásledovat, rychle prchla.
Prý musím pomaleji. Druhý pokus už vyšel - plavu metr za želvou snad pět minut a je to nádherné. Jindra takové štěstí neměl.

Po šnorchlování si tam dáváme smaženou rýži s krevetami na oběd a jdeme na bus na hlavní třídu zpět do Mirissi. Jedeme za 40 LKR až do Weligami, kde se chceme podívat na to surfování.

Surfovací pláž objevujeme (GPS: 05 58' 22.7" N 80 26' 10.8" E) a půjčujeme si dohromady jedno prkno za 300 LKR, že to vyzkoušíme. Další možnost je zaplatit si lekci za 2500 - v Mirisse ji nabízeli za 4000. Asi hodinku se plácáme a nejde nám to, tak prkno vracíme. Ptám se na potápění a posílají mě do potápěčského centra, kde to vypadá spíš jak někde v garáži. Nicméně se domlouvám na jeden ponor zítra za 35 EUR. Korály prý neuvidím, ty zničilo oteplení moře a tsunami, ale prý tam bude spousta ryb.

Večeříme rybu opět v jedné restauraci na pláži za 1500 za oba a jdeme spát.