Cestování >
Jižní Afrika >
Johannesburg-Kayne
Johannesburg-Kayne
7.8.2013
V Johannesburgu přistáváme kolem jedenácté. Pasová kontrola proběhla rychle a hladce, za chvíli máme i zavazadla. Měníme peníze přímo na letišti. Směnárna má ale poplatek kolem 2% plus 72 randů za výměnu, takže 300€, které vyměnila Iva, vychází jeden rand na 2.12, kdežto peníze vybrané z bankomatu na letišti vyšly na 2.03 za rand (moje banka si poplatek za výběr neúčtuje).
Mířime do půjčovny Thriffty, kde máme rezervované (a zaplacené) auto. Chceme ho ale před podepsáním smlouvy vidět, protože jsme měli strach, jestli se tam se čtyřmi batohy vejdeme. Čeká na nás objednaný Nissan Tiida ve verzi sedan a kufr je naštěstí velký dost. Doplácíme R1000 za to, že auto nevracíme na stejném místě, 3x R750 za každý stát, do kterého jedeme a 2x R200 za třetího a čtvrtého řidiče. Celkem nás auto včetně těchto doplatků a pojištění s nulovou spoluúčastí vyšlo na dvacet tisíc. Seznamujeme se s autem a pak sedám za volant a vyrážíme do Johannesburgu vyzkoušet v provozu jaké to je řídit vlevo.
Prvním cílem je obchod
Kempton Caravans, který není daleko. Bohužel navigace ulici, na které je, nezná a GPS souřadnice jsme si nenapsali, tak trochu bloudíme. Díky tomu se nám podařilo natrefit na Woolworth, kde rychle kupujeme jídlo a vodu. Kempton Caravans jsme pak už našli a koupili tam za R45 bombu na vařič VAR2. Pak už po menším dalším bloudění jedeme po dálnici přes Pretorii do Botswany do Kanye.
Z Johannesburgu jsme vyjeli někdy po kolem půl čtvrté a na hranice přijíždíme až za tmy před osmou. Za Pretorií byla dálnice kus uzavřená a taky se tu platilo 3x mýto celkem za R101. Na hranicích vše proběhlo celkem hladce, dostali jsme razítka do pasu a zaregistrovali auto. Na Botswanské straně jsme museli zaplatit silniční daň za 150 pula. Dalo se platit kartou a naproti celnice se daly směnit i peníze. Pak už spěcháme do vyhlídnuté Motse lodge za městečkem Kanye. Popis, jak se tam dostat vypadal jednoduše, ale opět jsme dost bloudili. V Kanye jsme nakonec zastavovali a ptali se lidí. Kupodivu všichni věděli jak tam máme jet. Kolem desáté jsme tam. Vrata jsou zavřená, ale za chvíli nám je už hlídač otevírá. Se stany jsme tu jediní, místa je spousta. Pokoje jsou prý ale komplet vyprodané. Mám toho po odjetí 470km a po letu celkem dost, tak jíme jen chleba se sýrem, stavíme stany a jdeme spát.