Cestování >
Jižní Afrika >
Zkamenělý les
Zkamenělý les
17.8.2013
Výlet na Epupa nebyl v pevném plánu. Říkali jsme si, že se tam podíváme, pokud nám to bude vycházet a včera to vycházelo. Jenže dnes nás čekal opět větší přejezd a nějak jsem zapomněl, že k němu budu muset přidat ještě ty tři hodiny cesty z Epupa do Opuwa. Podle navigace nás tedy čeká 750km autem do Hetiesbai převážně po štěrku a předpokládaný čas jízdy bez zastávek je 11h.
Po cestě do Opuwa ale zastávku děláme, je tu hezky, tak si chceme vyfotit krajinu a taky jeden velký baobab. V Opuwu se taky zdržujeme, necháváme si dofouknout pneumatiky a díváme se jak se tu procházejí Himbové, Hererové i Křováci. Je to opravdu zajímavé, i když se člověk možná úplně bezpečně necítí, i když nebyl k tomu žádný důvod.
Za Opuwem ještě obdivujeme spoustu termitišť a pak jedeme po nové asfaltce zpět na Outjo a dál na jih. Domlouváme se, jestli navštívíme Zkamenělý les, který jsme měli v plánu nebo pojedeme dál. Nakonec jsme se rozhodli udělat asi 40km odbočku po štěrku a jet se na něj podívat s tím, že do Hentiesbai asi nedojedeme a přespíme někde jinde.
V parku platíme vstupné 40N$ + 20N$ za auto, otevřeno mají od osmi do pěti, což nám taktak vychází. Paní na pokladně nám hlásí, že náš průvodce bude Barnabáš. Ten nás provází a ukazuje kusy zkamenělého dřeva na zemi a taky zvláštní rostlinu welwitschii podivnou. To nás potěšilo, že ji tu vidíme, protože jsme původně mysleli, že na ni se budeme muset jet podívat další den jinam.
Jsou tu i celé velké zkamenělé kmeny, které leží na zemi v jednom směru - jak byl proud vody. Je to docela zajímavé a jsem rád, že jsme se tu zastavili. V polovině prohlídky přišla Tereza s tím, že má pocit, že náš průvodce Barnabáš je v knize
Tajuplná Afrika, kterou vezeme sebou a během cestování si čteme co
Márovi na své cestě zažili a jestli z toho můžeme čerpat. Tereza ji koupila těsně před odjezdem a ukázalo se to jako dobrý nápad.
Po prohlídce tedy utíkáme do auta a Barnabáš je skutečně v knížce vyfocen. Takže jdeme zpět za ním mu to ukázat a on je z toho úplně vedle. Kolem se seběhli další zaměstnanci, tak to všem ukazuje - jak je slavnej ;) Knížku mu necháváme a dojedeme to bez ní. Po návratu domů jsme tedy sháněli knihu znovu a kupuji ji přímo od pana Máry, který bydlí stejně jako já a Tereza v Přerově. Zve mě hned dál, oslavují, že vydají kalendář, tak se ještě bavíme historkou s Barnabášem.
Dnešní den končíme v městečku Uis, kam jsme dojeli za tmy a dohadovali se, že kilometráž na cedulích tady v Namibii nějak nesedí. Dojeli jsme do kempu White Lady už za tmy a nikdo nebyl na recepci, tak jsme si zabrali jedno místo na stany, že zaplatíme ráno.