Cestování > Japonsko > Hirošima (広島市), Miyajima

Hirošima (広島市), Miyajima

24.9.2023
Ráno v 7:20 už sedíme sbalení ve vlaku a přejíždíme do Hirošimy (広島市), kde vystupujeme v 9:04. Naším cílem je místo, kde před 78 lety - dne 6.8.1945 - byla svržena první atomová bomba. Toto místo leží asi 2,5 km od vlakového nádraží a dá se tam dojet tramvají nebo turistickým autobusem autobusem. Dáváme věci za 700 jenů do úschovny na nádraži a jelikož na Sightseeing bus platí JR pass, jedeme s ním. Jinak je cena za něj 400 jenů za den. Odjíždí ze zastávky před nádražím a jezdí tři různé okruhy, které jsou barevně označené.

Nejprve se jdeme podívat na most Aioi, na který se letoun tehdy zaměřoval. Epicentrum výbuchu bylo ale o cca 300 metrů dále a kousek od něj se nacházel Hirošimský prefekturní palác pro výstavy produktů navržený českým architektem Janem Letzelem. Jedná se o jednu z mála budov, která se po výbuchu nezřítila a o vůbec nejbližší takovou budovu k hypocentru. Pouhých 160 metrů. Dnes je z něj, po diskuzích zda jej strhnout nebo ponechat, památník zapsaný do UNESCO. 

Procházíme si pak postupně celý Peace memorial park na ostrově, kde se nachází mnoho památníků - zvon míru, dětský památník míru, oheň míru, kenotaf obětem atomové bomby a pak samotné Mírovné pamětní muzeum, před kterým se vine fronta, do které se zařazujeme. Asi po 20-30 minutách se dostáváme na řadu a platíme symbolických 200 jenů za vstup.

Zatímco celý park působí pozitivním dojmem, uvnitř muzea už člověku moc veselo není. Nejprve vcházíme do místnosti, která ukazuje jak Hirošima vypadala před útokem. V další místnosti už nás na stěnách čekají snímky města po výbuchu a uprostřed model se simulací výbuchu dne 6.8.1945 v 8:15. V dalších místnostech na nás čeká spousta artefaktů a lidských příběhů. Jdeme ve frontě, která se posunuje pomalu a vzhledem k počtu lidí, kteří tu jsou ani moc rychleji jít nelze.

Po ukončení návštěvy jdeme rovnou na zastávku Peace Memorial Park and Museum sightseeing busu, kterým se vracíme na nádraží. Dáváme si oběd a po druhé hodině pokračujeme vlakem a trajektem na ostrov Miyajima, vše na JR pass. Vlakem do Miyajimaguchi to bylo asi 40 minut, pak jsme museli přejít na trajekt. Pozor, že trajekty tu provozují dvě společnosti a stejně tak tu jsou dvě železniční společnosti a tím pádem i dvě nádraží s oddělenou železnicí. Pro použití JR passu je třeba zvolit samozřejmě  ty od JR. Trajektem jsme za cca 15 minut přistáli na ostrově. Už z něj byla vidět červená brána Otorii v moři a na břehu nás přivítali kromě davů lidí i jeleni.

Jdeme se nejprve ubytovat do hotelu Sakurayama, který snad jako jediný měl přijatelnou cenu ubytování 13 tisíc jenů, tj. asi tisíc korun na osobu a noc. Nejprve vyrážíme ke svatyni Icukušima s bránou v moři, kam míří všichni turisté. Honza na prohlídku svatyně jít nechce, stačí nám se podívat ze břehu. Pak se domlouváme co dál, protože na ostrově budeme jen do rána. Místo výstupu na vrchol ostrova, kde bychom viděli další chrámy a měli výhledy, volíme koupání v moři. Po předchozí konzultaci s recepční na hotelu vyrážíme na pláž Tsutsumigaura, která leží asi 2,5 km od hotelu. Jezdí sem i autobus, ale asi jen 1x za hodinu a zrovna nám to moc nevychází, tak jdeme pěšky. Davy lidí zmizely, potkáváme hlavně jeleny podél cesty a kromě dvou rybářů jsme na velké pláži sami. Koupací sezóna už skončila, ale nám se teda moře zdá stále teplé.

Zatímco přes den byla otevřená spousta obchodů a restaurací, tak večer po našem návratu z pláže už tomu tak není. Paní na recepci nás na to upozorňovala. Nakonec nacházíme restauraci kde nás už není. Honza si dává smažené ústřice a já ramen s ústřicemi. Ty se tu na ostrově konzumují ve velkém. Na ulicích byly stánky, kde jsme si je mohli přes den dát i grilované, bohužel se už ale na nás nedostalo a když jsme si ve tři hodiny stoupli do fronty, pověsili cedulku, že dnes jsou už vyprodány.

Za tmy jsi jsem si byl ještě nafotit znovu bránu O-torii, která dřív bývala vstupem na ostrov a každý jí musel projít. Ono se dříve ani na ostrov běžně ńesmělo, byl posvátný, zasvětcený bohyni Itsukushima-no-Ōkami (厳島大神). Tato bohyně je v tradiční japonské víře považována za ochránkyni ostrova a jeho svatyně, která je jedním z nejznámějších symbolů ostrova, je postavena v její čest.

Svatyně je otevřena již od 6:30, čehož jsem využil další den ráno a šel si ji ještě před odjezdem prohlédnout. Vstupné 300 jenů. Zatímco včera odpoledne byl příliv pod svatyní byla voda, dnes ráno už začínal odliv a byla na suchu. Samotná brána Otorii je při odlivu také na suchu a dá se k ní dojít.